Do třetice stupně vítězů na Krušnohorském Everestu

Máme rádi závody, které jsou kvalitně zorganizované, mají pohodovou atmosféru a zároveň svou náročností donutí člověka sáhnout si na dno. Všechna tato kritéria splňuje štafetová dvanáctihodinová lahůdka tříčlenných družstev Krušnohorský Everest, který v sobotu 7. října napsal již své páté dějství.

Název týmu Sagarmátha – První krok ještě na žádném ročníku nechyběl, ani letošek nebyl výjimkou. Tentokrát spojili své síly Jan Havran, Lenka Vejdělková a doplnil je Patrik Tmej, který má ve svém „závodním portfoliu“ např. Horskou výzvu. Cíl nebyl o nic menší než útok na zlatý hattrick. Na předchozích dvou triumfech se vždy aktivně podílel David Beneš, který letos poprvé do závodu aktivně nezasáhl a zaujal roli strategického manažera týmu :-) Zároveň byl našim borcům připraven poskytnout masáž nebo tejp přímo v týmovém stanu, který poskytoval zázemí a úkryt před deštěm. V podpoře naší silné trojky pomohl také asistent manažera Ondřej Klička. Davidova přítelkyně Béra stejně jako loni trpělivě podávala teplé suché oblečení.

Ondra to ovšem neměl tak úplně jednoduché, neboť hned po ranním příjezdu pod svah Bouřňák dostal neodolatelnou nabídku. Honzova přítelkyně Markéta se nechtěla na závod jenom koukat a tak přímo na místě „objevila“ Jardu, kterému dva jeho kolegové z týmu na poslední chvíli museli účast odříct. Této dvojici chyběl třetí do party a tak Ondra neváhal. Naštěstí si vzal pár sportovních věcí, protože plánoval, že si půjde v okolí zaklusat. Doplnil tak tým do kategorie Mixů, byť předem avizoval celkem logický postup absolvovat jen nezbytné dva výstupy, aby mohlo být družstvo klasifikováno a netrénovaný úředník Ondra se přitom totálně nezničil :-) Tým s bojovným názvem Turistický salám byl tedy během pár minut zaregistrován. Markéta s Jardou byli dohodnuti, že budou šlapat tak dlouho, dokud vydrží, reálně samozřejmě bez větších ambicí, ale hlavně pro radost. Všichni si splnili svá očekávání a závod si užili na maximum. Ondra po svých dvou výstupech doplnil Davida na manažerském postu a začali společně určovat taktiku týmu Sagarmátha.

Závod byl rozjetý velmi slušně a již po třetině se vyprofilovali kandidáti na medailové posty. Honza, Lenička a Patrik šlapali neskutečně a drželi se na druhém místě v kategorii Mix s minimální ztrátou na vedoucí trio. I v absolutním hodnocení si vedli skvěle a pohybovali se na pátém místě. Mezitím se na obloze střídalo sluníčko s deštěm, ale důležité bylo, že nebyla zima, panovala velmi příjemná teplota.

Obrovskou poklonu si opět zaslouží pořadatelé, je skvělé vidět, když se nějaký tradiční závod posouvá každým ročníkem kupředu a organizátoři se nespokojí s málem. Samozřejmostí už jsou čipy, perfektní občerstvení, zázemí ve stanech, DJ i moderátoři, všichni pozitivně naladění, nad ohništěm voněl svařák, zmožená těla závodníků dával neúnavně dohromady masér. Tohle všechno je Krušnohorský Everest!

Závod trvající dvanáct hodin se v druhé polovině, kdy už pomalu padla na svah tma a rozsvítily se čelovky, začal lámat. Naši největší soupeři pomalu navyšovali svůj náskok skoro na rozdíl jednoho celého výstupu, na druhou stranu náš tým byl bezpečně vzdálen třetímu v pořadí kategorie Mix. Celkově jsme nadále drželi pátou pozici, což byla v konkurenci padesáti týmů bomba! Únava již byla enormní, promoklý svah klouzal, nohy vypovídaly službu, a přesto každý bojoval až na hranici sebezničení. David s Ondrou nervózně popocházeli s mobily v ruce, dodávali Leničce, Honzovi a Patrikovi sebevědomí a také informace. Analyzovali online výsledky a každý výstup náš i „konkurence“. Najednou se ukázalo, že ztrátu na první tým lehce stahujeme a všem to do žil vlilo sílu a optimismus. Zbývaly dvě hodiny do konce, šlo o všechno, každý výstup byl dramatický. Taktiku měli dobře zvládnutou i naši soupeři, mimochodem rovněž vybaveni manažerem. Už je to prostě vrcholně profesionální záležitost :-) Ztenčující se náskok protivníků opět začal narůstat. Zdálo se, že o pořadí Mixů na stupních vítězů už je rozhodnuto. Chvíli před desátou večerní se však objevila nová motivace!

Ve hře bylo celkové čtvrté místo, jelikož jsme dorovnali počet výstupů „bramborového“ týmu před námi. Už bylo jasné, že Sagarmátha nastřádá rekordní počet cest nahoru a dolů. Everest byl co do výšky dávno překonán a lákavá byla pro nás čtyřicítka. Znamenalo to stihnout poslední výstup před 22. hodinou, což se nakonec povedlo v pohodě. Na trať vyrazil neúnavný Honza, druhé místo v Mixech bylo již jisté, ale abychom skončili čtvrtí celkově, musel by Honza výstup dokončit dříve než soupeř. Udělal pro to maximum, byl bezmála o půlminuty rychlejší než protivník, ale i ten zašel velmi dobře a nakonec náskok udržel. Našich vytoužených čtyřicet výstupů bylo na světě a o pořadí rozhodl ve prospěch soupeřů čas dokončení.

Tým Sagarmátha – První krok tedy skončil mezi smíšenými týmy druhý a celkově pátý, to je naprosto skvělé. Konkurence totiž byla letos obrovská, hned devět trojic překonalo Everest. Po vyhlášení byl čas dostat do sebe nějakou pozdní večeři a šlo se na kutě. Opět to byl úžasný zážitek, k vidění byly těžko popsatelné výkony díky síle lidské vůle. Lenička byla vyhlášena jako autorka nejrychlejšího výstupu mezi ženami! Organizátorům patří obrovské poděkování, stejně tak všem závodníkům za atmosféru, kterou dokázali vytvořit. I když jde o závod, všichni jsou si spíše přáteli, které spojuje touha něco dokázat, na trati se povzbuzují, v dobrém se hecují.

Absolutorium zaslouží Lenička, Honza i Patrik, kterému děkujeme za jeho účast a pomoc. Stejně tak děkujeme našim partnerům, pomohly nám perfektní tejpy Arkas, závodní oblečení Progress Sportswear a hlavu zahřál Škulich. Zkrátka První krok opouštěl Krušné hory s dobrým pocitem, velkým rancem zážitků a vzpomínek a také s naprosto promočeným stanem :-) Díky i za něj!

Výsledky závodu ke stažení zde.

Fotogalerie Nadi Bublové zde.

Fotogalerie Jany Vajové zde.

Naše fotogalerie na Rajčeti zde.